34 / 68
34
Sámis
14/2013
1. kapihtal ođđasit almmuhuvvon girjjis mii ilbmá guovvamánus 2014. Čállon 1949.
1918 rádjái, dalle fárrii Mátta-Romsii eamidis ruovttu
guvlui. Lei oahpaheaddjin 1940 rádjái, go ollii ealá
hahkii. Dovdosemos son lea aviissa
Sagai Muittalægje
doaimmaheaddjin (1904–11), man ásahii ovttas vielja
idisguin Silvetváhkis. 1903 vieljažat ásahedje Návuona
sámesearvvi aviissa almmuheami várás. 1912:s ilmmai
Larsenis oanehis romána, man almmuheami ieš goas
tidii. Romána ilbmá ođđasit sámegillii dán čavčča, ja
seammá girjjis lea dat maid dárogillii jorgaluvvon, na
main
Dagen gryr.
Mearrasámiid birra
lea doalahuvvon Anders Larse
na iežas giela mielde. Ođđa girjjis mii almmuhuvvo
guovvamánus leat maiddá eará čállosat maid Larsen
lea čállán dalá Navuon-sámegiela mielde, ja maid
gohčoda giellaovdamearkan.
Mearrasámiid birra
-girjjis
gávdnat dievva miellagiddevaš dadjanvugiid, maid
maiddá gávdnat su románas. Mii leat válljen doalahit
Larsena čállosa juste nugo ieš čállá, leat dušše ortogra
fiija ođasmahttán. Máŋgga dáfus sáhttá dadjat ahte
Larsena girji doaibmá mearrasámi vásttan Johan Turi
Muitalus sámiid birra
girjái. Turi čállá eanáš badjesámiid
oaidninsajis, go gis Larsena perspektiiva eahpitkeahttá
gullá mearrasámi kultuvrii.
Dát čálus lea váldon Anders Larsen (1870–1949) girjjis
Mearrasámiid birra,
mii álggu álggus lei čállon sáme
gillii, muhto mii almmuhuvvui dušše dárogillii 1950:s
Romssa vuorkádávviriid čálaráiddus. Girjjáža lei beak
kán J.K. Qvigstad jorgalan dárogillii ja almmuhii dan
namain
Om sjøsamene.
Qvigstad lei ieš ávžžuhan
Larsena čállit girjji mearrasámiid vieruid, oainnuid ja
árvvuid hárrái. Qvigstad dovddai Larsena čeahpes ja
viššalis álbmotdieđuid čohkkejeaddjin, gean lei gea
vahan reaŋgan ráhkadettiin sápmelaččaid máidnasiid
ja muitalusaid girjeráiddu, mii ilmmai sihke sáme- ja
dárogillii 4 girjin 1927–29 namain
Lappiske eventyr og
sagn.
Dárogiel jorgalusas lea Qvigstad guođđán eret
muhtun osiid Larsena originála mánusis, ee. čujuhusa
dasa maid dáža girječálli Jonas Lie čállá "finn"-namaid
hárrái.
Mearrasámiid birra
lei maŋimuš čálus maid Lar
sen gearggai čállit. Qvigstad muitala ovdasánistis ahte
son oaččui mánusa skábmamánu loahpageahčen ja
juovlamánus gulai ahte Larsen lei jápmán.
Anders Larsen lei riegádan juovlamánu 2. b. 1870 Sil
vetváhkis Návuonas ja jámii juovlamánu 10. b. 1949
Vuovdesiidii Sandtorg gielddas (odne Harstad gielda).
Válddii oahpaheaddjioahpu 1897–99 Romssa seminá
ras, ja barggai eallinagi oahpaheaddjin, Finnmárkkus
Anders
Larsen