SÁMIS 17-18

Sámis

17–18/2014 21

je doarvái birgemii. Ja dáid árbevirolaš guovlluid árbe

jedjemaŋisboahttit. Gilit gulle sogaide.

Dađebahát Guoládatsámiid dilli rievddai johtilit ja

vealtameahttumit 1930 loahpageahčen 1940 rádjái.

Duŧki Johan Albert Kalstad čállá ahte 1930 loahpa

geahčái sámiin lei iežaset láhkavuogádat, sosiálalaš orga

niseren ja luondduriggodagaid juohkinvuogádat man

vuođđun ledje siiddat. Stáhta politihkalaš kollektivise-

ren jávkadii dan. Ja dasto industriseren ja ekonomalaš

sentraliseren dagahii eret reastta 1960 ja 1970 jagiin.

Kollektiviserenpolitihka boađusin lei ahte priváh-

ta boazodoalut našunaliserejuvvojedje ja álge doaib-

mat dego kollektiivvalaš fárpmat, main sápmelaččat

šadde bargin ja guođoheaddjin – ealuin mat oktii gul-

le sin bearrašiidda. Dan áigge rievddai našunála oaidnu

nomádalaš olbmuide kontrolleren dihtii sin geat ledje

johttiálbmogat, vai ássagohtet ovtta sajis. Danin mear

ridedje Murmánskka guovllu eiseváldit sihkastit eret

dálveorohagaid ja sápmelaččat biddjojedje bistevaččat

ássat geasseorohagain.

Muhtin 10–20 jagi maŋŋá mearriduvvui ahte sámit

galge ásaiduvvat ovtta báikái lahka geasseorohagaid.

Praktihkalaččat mearrádus lei ahte sámit galge ásaiduv-

vat Lujávrái, mii lei leamaš sámi gilli Guoládatnjárggas.

Dán láhkai máŋga sámi bearraša sirdojuvvojedje moddii

golmmalot jagis. Guoládaga sámit leat sirdojuvvon eai

dušše dán politihka geažil, muhto maid industria ása-

hemiid geažil, nu mo Koardegk sijjt, mii buođđuduvvui

1965:s. Dat olbmot sirdojuvvojedje Lujávrái.

Dán áigge leat buot sámi ássanbáikkit sihkkojuvvon

guovllu geográfalaš registeris, dego eai livčče goassi-

ge gávdnon. Duohtavuohta lea ahte máŋgga báikkis

Guoládatnjárggas leamaš sámi báikenamat, mat leat

hilgojuvvon. Daid sadjái lea biddjon namat mat leat

Ruošša dahje Sovjet ideologia mielde, nu mo Arsjogk

siijt mi rievdaduvvui "Bol'ševik" nammasaš báikenam

man. Jovvkujsijjt – šattai "Peredovoj put" mii meark

kaša ovdánahtti bálggis.

Árbevirolaš sámi báiki Arsjogk

ovdal jávkadeami ja bággo

fárreheami 1964.