27 / 72
Sámis
17–18/2014 27
DAVVISÁMEGIELA GIELLAJUHKOSA
VUORUHEAMIT
Giellagáldu bargguide leat válljejuvvon golbma ulbmi-
la. Okta lea fuolahit davviriikkalaš perspektiivva giella
barggus. Nubbi lea váldit vuhtii buot guovlluid giella-
dárbbuid. Dasa lassin galgá riggudahttit sámegiela ja
sihkkarastit dan boahtteáiggi. Daid vuoruhemiid ber-
re dárkileappot ságastallat, ja mearridit maid dat siskkil-
dit. Soames ulbmilat sáhttet gártat vuostálagaid, ja de
berre diehtit guđemučča galgá bajimussii bidjat, váldo-
gielaid, suopmaniid vai giela riggodaga.
DAVVIRIIKKALAŠ PERSPEKTIIVA JA VÁLDO
GIELAT
Giellagáldu galgá vuoruhit davviriikkalaš perspektiiv-
va giellabarggus. Maid mearkkaša dat ja movt dan galgá
buoremusat olahit? Davvisámegiela giellajuhkosis leat
guokte lahtu guhtege riikkas, vai buot golbma riikka leat
ovddastuvvon. Dainna lágiin galget buot golbma váldo-
giela váldot vuhtii. Muđuid mearkkaša davviriikkalaš
perspektiiva tearbmabarggus ahte buot váldogielat guo-
rahallojuvvojit, ja ahte buot gielat leat mielde tearbma
skovis mas leat ođđa árvaluvvon sánit maid giellajuogus
guorahallá čoahkkimiin. Tearbmabarggus lea dávjá nu
ahte árvaluvvon tearpmat leat jorgaluvvon váldogiela
sánis. Muhtun surggiin lea buorre go sámegiel tearbma
sulastahttá váldogielaid tearpma, nu ahte olmmoš ovt-
tatmano fáhte makkár sánis lea sáhka. Boađus lea ah-
te váldogielat ožžot ilá stuora saji sámegiela giellaovdá-
nahttimis.
Dát lea jierpmálaš vuohki, erenoamážit dalle go buot
váldogielain lea sátni sullii seammaládje. Jus sámegielas
maid čuovvut seamma vuogi go váldogielain, de dat da-
gaha maid dan ahte giellageavaheaddjit jođánit dovdájit
sáni go gullet dan ja nu ođđa sátni sajáiduvvá jođánit.
Nu lea erenoamážit dihtorsániid oktavuođas, go eanas
tearpmat leat ovttaláganat buot váldogielain. Giellagea-
vaheaddjit maid oahpásnuvvet dáidda sániide váldogie-
laid bokte.
Dákkár prinsihppa sáhttá dattege dagahit sámegiela
riggodaga ovdii. Jus mii álo váldogielaid mielde hutkat
sámegillii ođđa sániid, de ollu sátneráhkadanvejolaš
vuođat gielas báhcet, go daidda ii leat vástta váldogie-
lain. Dás berrešii digaštallat man stuora saji váldogielat
galget oažžut tearbmaráhkadeamis. Galggašii go maid
ávžžuhit gávdnat vuogas árvalusaid sámegiela vuođul,
vaikko dat spiehkastit ge váldogielain?
GUOVLLUID JA SUOPMANIID GIELLA
DÁRBBUT
Giellagáldu galgá vuhtiiváldit buot guovlluid giella
dárbbuid ja hástalusaid. Guovlluid vuhtiiváldin lea
davvisámegiela giellajuhkosis ipmirduvvon suopma-
niid vuhtiiváldimin. Davvisámegiella hubmojuvvo
Norggas olbmot
mannet
ealáhahkii
ja Suomas dat fas
báhcet
ealáhahkii.