26
Sámis
17–18/2014
Biret Ánne Bals Baal ja Rávdná Turi Henriksen
S
ámi parlamentáralaš ráđđi álggahii Sámi Giella
gáldu ođđajagimánu 1. beaivvi 2013. Dat lea
geahččalanprošeakta mii bistá 2014 lohppii. Sámi
Giellagáldu lea sámi álbmoga oktasaš ja bajimus mearri-
danorgána giellaáššiin. Dat joatká dan barggu mii ovdal
lei Sámi giellalávdegottis. Giellagáldu bargguide gullet
earret eará giellagáhtten, giela ovddideapmi ja termino-
logiijabargu. Giellagáldu vuollái gullet vihtta giellajuh-
kosa (davvisámegielas, julevsámegielas, lullisámegielas,
anárašgielas ja nuortalašgielas). Dat mearridit iežaset
giela terminologiija- ja normerenáššiin.
Davvisámegillii bohtet ođđa sánit riikkaid váldogielaid
bokte. Dábálaččat sánit leat váldon atnui njálmmálaš
gielas juo, ovdalgo giellapláneneiseválddit ollejit dohk-
kehit ja normeret sániid. De sáhttá dieđusge geavvat nu
ahte dan golmma iešguđet riikkas lea iešguđet sátni anus
seamma áššis. Suomas lea ovdamearkka dihte buohcci-
luopmu, ja Norggas olbmot buohccindieđihuvvojit.
Norggas olbmot
mannet
ealáhahkii ja Suomas dat fas
báhcet
ealáhahkii. Dát čájeha man ollu váldogielat váik-
kuhit min beaivválaš gillii.
Sámegiela geavaheapmi boahtteáiggis lea dan duoh-
ken ahte sápmelaččat gulahallet sámegielain rastá riik-
kaid rájiid. Danne lea hui buorre go tearbmabargu
dáhpáhuvvá davviriikkalaš dásis, iige dušše juohke riik-
kas sierra.
Giellagáldu lea geahččalanprošeakta mii lea ruhtaduv
von 2014 lohppii. Ovdalgo prošeakta joatká, de berrešii
digaštallat giellabarggu iešguđet ulbmiliid ja movt daid
sáhtášii olahit. Dán čállosis digaštalle giellagáldu ul
bmiliid tearbmabarggus ja movt dat ulbmilat sáhttet
gártat vuostálagaid. Álggos ovdanbukte davvisámegiela
giellajuhkosa barggu ulbmiliid, mat leat politihkalaš
dásis mearriduvvon Sámi parlamentáralaš ráđis. Dasto
digaštalle movt davviriikkalaš perspektiivva ja iešguđet
suopmaniid vuhtiiváldin sáhttá gártat vuostálaga sáme-
giela girjáivuođa ovddidemiin.
Sámegiela tearbmabarggu
vejolašvuođat ja hástalusat