Table of Contents Table of Contents
Previous Page  26 / 72 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 26 / 72 Next Page
Page Background

26

Sámis

17–18/2014

Biret Ánne Bals Baal ja Rávdná Turi Henriksen

S

ámi parlamentáralaš ráđđi álggahii Sámi Giella­

gáldu ođđajagimánu 1. beaivvi 2013. Dat lea

geahččalanprošeakta mii bistá 2014 lohppii. Sámi

Giellagáldu lea sámi álbmoga oktasaš ja bajimus mearri-

danorgána giellaáššiin. Dat joatká dan barggu mii ovdal

lei Sámi giellalávdegottis. Giellagáldu bargguide gullet

earret eará giellagáhtten, giela ovddideapmi ja termino-

logiijabargu. Giellagáldu vuollái gullet vihtta giellajuh-

kosa (davvisámegielas, julevsámegielas, lullisámegielas,

anárašgielas ja nuortalašgielas). Dat mearridit iežaset

giela terminologiija- ja normerenáššiin.

Davvisámegillii bohtet ođđa sánit riikkaid váldogielaid

bokte. Dábálaččat sánit leat váldon atnui njálmmálaš

gielas juo, ovdalgo giellapláneneiseválddit ollejit dohk-

kehit ja normeret sániid. De sáhttá dieđusge geavvat nu

ahte dan golmma iešguđet riikkas lea iešguđet sátni anus

seamma áššis. Suomas lea ovdamearkka dihte buohcci-

luopmu, ja Norggas olbmot buohccindieđihuvvojit.

Norggas olbmot

mannet

ealáhahkii ja Suomas dat fas

báhcet

ealáhahkii. Dát čájeha man ollu váldogielat váik-

kuhit min beaivválaš gillii.

Sámegiela geavaheapmi boahtteáiggis lea dan duoh-

ken ahte sápmelaččat gulahallet sámegielain rastá riik-

kaid rájiid. Danne lea hui buorre go tearbmabargu

dáhpáhuvvá davviriikkalaš dásis, iige dušše juohke riik-

kas sierra.

Giellagáldu lea geahččalanprošeakta mii lea ruhtaduv­

von 2014 lohppii. Ovdalgo prošeakta joatká, de berrešii

digaštallat giellabarggu iešguđet ulbmiliid ja movt daid

sáhtášii olahit. Dán čállosis digaštalle giellagáldu ul­

bmiliid tearbmabarggus ja movt dat ulbmilat sáhttet

gártat vuostálagaid. Álggos ovdanbukte davvisámegiela

giellajuhkosa barggu ulbmiliid, mat leat politihkalaš

dásis mearriduvvon Sámi parlamentáralaš ráđis. Dasto

digaštalle movt davviriikkalaš perspektiivva ja iešguđet

suopmaniid vuhtiiváldin sáhttá gártat vuostálaga sáme-

giela girjáivuođa ovddidemiin.

Sámegiela tearbmabarggu

vejolašvuođat ja hástalusat