Sámis 19-20

Sámis

19–20/2015

GIDDAGASSII

Jovnna váldui gitta ja sáddejuvvui Várggáid ladnái. Sá-

meleansmánni oaččui bargun registreret Jovnna doa

lu. Muhto čájehuvvui ahte dat ii lean gale nu álki.

Go Jovnna lei čohkkán giddagasas jagi, de fáldi dik-

kis Gilevuonas ohcalii Jovnna opmodatregistrerema.

Leansmánni čilgii ahte vehkiidisguin lei fitnan Ohcejo-

gas guoraheamen Jovnna doalu. Muhto sihke eamit,

mánát ja máhka, Ásllat-Ráste – Rasmus Aslaksen, gii lei

Ruoŧa leansmánni, ledje gieldán su registreremis Jovn-

na doalu ja dávviriid.

Eai fálddi ge rahčamušat veahkehan. Sutnje lei deaŧa

laš oažžut buhtaduvvot Jovnna orruma giddagasas.

Danne lei son čállán Ruoŧa fáldái ja dáhtton su veahki

fidnet Jovnna eamida oktan dávviriiguin Norgii, dahje

ahte eamit dáhkidii gokčat Jovnna orruma olggosgo-

luid giddagasas. Ruoŧa ”Lappmark” fáldi Pipping ii lean

nu vuollis. Son čilgii ahte Jovnna lei Ruoŧa vearromák-

si, ja su dahku han lei dáhpáhuvvan guovllus mii gulai

Ruoŧa juristikšuvnna vuollái. Dan geažil son ii sáht-

tán mearridit ášši hárrái maidige. Danne lei sádden

ášši Ruoŧa gonagassii geas lei váldit dahkat loahpalaš

mearrádusa.

Muhto de lei Finnmárkku ámtamánni jo váldán ášši

háldosis. Son oaivvildii ahte ášši lei šaddan menddo

stuorisin. Dan sadjái go loktet ášši lágamánneriektái,

nu go láhka gáibidii, de son válljii vuogi mii čoavddášii

ášši jođánit ja seasttášii diggegoluid.

GONAGASA DUOPMU

Danne sáddii ámtamánni, Henrik Frimann duomu Go

nagassii ja ákkastalai árpmihit Jovnna dáiguin ákkai-

guin:

1. Dubmehallon almmái lea sápmelaš ja uhccán čuv

gehuvvon kristtalašvuođas.

2. Almmuheaddji lea maiddái sápmelaš ja lea seamma

almmái gii jugahii dubmehalloma.

3. Vihtanat leat almmuheaddji nieida ja reaŋga, ja dan-

ne eai leat luohtehahttit.

4. Jurddaškeahtes sánit daddjojedje juhkanvuođas.

Muđuid lea daddjon su birra ahte son galgá leat

ipmilbalolaš almmái.

5. Son lea jo almmolaččat dáhtton suttuid ándagassii

addojumi. Muhto veadjá leat nu ahte son lea bákko-

huvvon dovddastit, vaikke son lea biehttalan ahte lea

dadjan dieid sániid.

6. Máhka gii lei lávus dalle go sánit daddjojedje, ii lean

stevdnejuvvon vihtanin. Jos nu livččii dáhpáhuvvan,

de várra ášši livččii meannuduvvot eará láhkai.

7. Vásii jahki dan rájes go sánit daddjojedje, gitta dassái

go vihtanat stevdnejuvvojedje, ja dát lea lága vuostá.

Dán láhkai ámtamánni attii Gonagasa háldui cealkit

duomu. Muhto ovdal go Gonagassii addui ášši, de Kø-

benhápmana birokráhtat sáddejedje ášši teologalaš

fakultehtii ja dáhtto dan cealkámuša. Fakultehta teo-

logat eai gal rávven ahte Jovnna galggai steavliduv

vot. Gonagas sáhtii buriin oamedovdduin áššehuhttit

su jápminduomus. Sii čujuhedje dasa ahte Jovnna lei

juhkan ja ii sáhttán muitit ahte lei dadjan dieid sániid.