Sámis
19–20/2015 65
DÁN ÁIGGI HÁLLET
nu ollu sámi ealátusaid birra.
Diehttit čilgejit ahte sápmelaččat leat álo luonddus
háhkan birgenlági. Dolin leat sii bivdán gottiid ja gu-
liid, ja lottiid ja máŋgga lágán ealliid, ja dáin ealliin leat
fidnen sihke biepmu ja biktasa. Eai ge sii dárbbašan
ruđa ovdal go čáhppesbivttas-olbmot gáibidišgohte
vearu.
MUHTO DON DOLIN
leai sámiin ealátus maid dán áig
gaš olbmot gal eai gallis dieđe. Dan birra mun áiggun
muitalit. Go dás mii oaidnit man hearki luonddu ealá-
tus lea.
NU GUHKÁ GO
ieža bállejedje sápmelaččat ráfis eal-
lit siiddaineaset, de eai dárbbašan gal ruđa go duolle
dálle, nu go ávjostáliid ja čiŋaid oastit jos daid ii fidnen
lonutit. Jos sápmelaš muđuid ii fidnen ruđa, de manai
čakkalaggáid bivdit, dain fidnii silbaruđa. Muhto čak
kalaggáid eai bivdán eará go dalle go duođaid leai
dárbu. Čakkalakkes-bivdu ii lean eambbo go lassi ealá-
tus, goittot daidda geat máhtte rivttes láhkái bivdit.
MUHTO DE ÁIGGIS
boahtigohte gonagashearrát gái-
bidit vearuid, ja daid maŋis johte rievvárat ja rievided-
je silbadávviriid ja ruđaid. Sápmelaččas šaddagođii
ruhtaheahti, ii ge lean eará go dorvvastit čakkalakkes-
bivdui. Dan láhkái ohppe eanebut dan bivdovuogi,
maid ovddežis ledje dušše hui moattis máhttán.
GO DAT ČAKKALAKKES-BIVDU
ii oahpatuvvon go
earenoamáš luohtetahtti olbmuide, dakkáriidda geat
ledje dáiddolaš luonddu-diehttit. Sii bivde álo várru-
gasat ja govttolaččat, ja sámi eatnamis biste ja laske
čakkalaggát.
DÁL II DAGA
šat maide ge jos didjiide buohkaide mui-
talan mo dat bivdu leai, go čakkalaggát leat áigá dolin
jo jávkan sámi-eatnamis. Ja dat lea sápmelačča iežas
sivva.
ČAKKALAGGÁT LEDJE EATNAN
vuoláš olmmoš-háp
másaččat, uhcit dego njuorat-mánážat ja álás. Dat orro
eatnan-sis-ráiggiin, ja sierra galbma-ádjágiin mat dál-
vit ledje suddás. Čakkalaggát ledje hui váibmilat galb-
ma mielkái, áinnas suossan dahje jikŋon mielkái. Dain
leai silbaruhta valjis. Ledje vissa ruhtii ge váibmil, go
dievva čoavjji lávii ruhta. Dološ olbmot lohke ahte go
daid fáhtii gitta ja šluvgilii, de lávejedje leat lossat ja
čoavjji siste lávii skillat.
SÁPMELAČČAT LEAMAŠ ÁIGÁ
dolin jo hutkan daid
bivdit. Čakkalaggás leai oainnat dakkár dáhpi, ahte jos
guđii guoros gápmat dan ráiggi dahje ádjat gurrii, de
cokkai gápmat sisa guktuid julggiid, ja jos vuotta leai
gápmagis, de giesai vel gápmat, ja hoahká ahte "gie-
ran gieran de ain čuolbmadan". Jos olmmoš dalle fáhk-
kestaga bođii, de čakkalakkis ii háhppetan báhtarit.