Sámis 21

44 / 72

44 Sámis 21/2016
GOALLOSSÁNIID MEAROSOASSI
Dáin namuhuvvon ovdamearkkain oaidnit ahte
mearosoasi vokála oatnu: i > e: fáhtti > fáhttenjunni,
gákkis > gákkesbárvi, u > o: dárogiella (dáru+giella), á
> a: mánnabiigá (mánná+biigá).
Muhtun goallossáni mearosoassi oaneduvvo dovdat-
meahttumin, omd. bahmielki, man mearosoassi (bah)
sáhttá leat oaneduvvon báhkka, go dán čilgehus lea
ná: Go gusat gudde, de vušše sii njuoskamielkki ja
dan vuoššanproseassa boađusin gártá bahmielkin, Lar-
sen čállá: “Go gusat gudde, vušše sii njuoskamielkki. Dat
šattai čuvkomielki dahje bahmielki”, Larsen (2014: 149).
Guovdageainnus geavahuvvo deardna ja dárkkoha ahte
lea uvnnas liggejuvvon, suomagillii terni.
Muhtun mearosoasit sáhttet sakka oatnut: bahmielki
(báhkka > bah), Bossegohppi (bossu ‘fális’> bosse), Fiel-
vuotna (fiellu > fiel), Reašvuotna (reašši ‘láirá’ > reaš).
Go mearosoasi nuppi stávvala jietna ja vuođđooasi álgo­
stávvala jietna lea homorgánat, de oatnu mearosoassi:
gávva+vuotna > Gávuotna, hádja+suoidni > háisuoid-
ni. Golmmastávval mearosoassi oatnu guovttestávvalin,
hávdádeapmi > hávdádan, omd. hávdádansadji, náita-
leapmi > náitalan, omd. náitalanolmmoš, jámálgeapmi
> jámálgan, omd. jámálganvihki.
Muhtun mearosoassi, ráhkki, ii gávdno otná sámegie-
las: Ráhkkerávju ja dán vuođđooassi, rávju, lea báhcán
dulkokeahttá. Čuovvovaš báikenamma mearosoassi
Dálbmeluokta (Talvik) gávdno ruoŧabeale báikenam-
man, omd. Dálbmá, mii lea heivehuvvon ruoŧagillii
Talma ja norggabeale sullonamas Dálmmát, mii lea
gohčoduvvon dárogillii Kjelmøy.
Larsenis gávdno beroštahtti goallossátni rievdnjagolli
ja dán mearosoassi lea rievdnja, mii lea otná davvisáme­
giela rieban. Rievdnja sulasta nuortasámegielaid de-
go anárašsámegiela sáni riemnjes, nuortalašsámegiela
ri´mjj, muhto julevsámegielas lea fas eará sátnemátta:
riebij – nu maiddái lullisámegielas riepie.
Larsen namuha báikenama, Gollesuolu, mii čájeha dá-
ruiduhttima gielalaš váikkohusa. Thor Frette muitalii
munnje njálmmálaččat, ahte dát báikenamma lea álgo-
álggus Guollesuolu, muhto dárogielat jorgaleapmi gárt-
tai boastot Gullholmen. Otná kárttain doalahuvvo
Gollesuolu.
DÁVJJIMUS GOALLOSSÁNIID VUOĐĐO-
OASIT
Dás lean iskan vuođđo-osiid dávjodaga ja das oaid-
nit ahte advearba áiggi gávdno eanemusat – dasto
čuovvolit biergu, olmmoš ja sadji. Mearragátti sátni,
vuotna, boahtá easkka goalmmádin.
fáhtte njunni
fávleolmmoš
gákkesbárvi
smávvabossu