SÁMIS 17-18

Sámis

17–18/2014

•

šaddat ceahpibun geavahit

sámi áššedovdiid.

Muhtumin orru dego Sámediggi navdá dáža ásahusaid

bealakeahttájin, muhto sámi ásahusat mahkáš leat báin-

nahallan ja állanan man nu guvlui. Dan dihtii bálkáhuv

vojit baicce dáža áššedovdit dan sadjái go hástit, ja dak-

ko bokte ovddidit, sierra sámi gelbbolašvuođa.

• heaitit ballamis siskkáldas

cuiggodeamis,

ja baicce vuostáiváldit dan buriin mielain evttohussan

dasa mo dili sáhttá buoridit ja atnit ávkki dan máhtus

mii kritihkka-ásahusain lea. Servodagas mii ii atte kri-

tihkkii ja cuiggodeapmái buriid ja friija eavttuid, lea

dávjá juoidá maid čiegadit.

• áinnas rámidit ja

leat ilus čeahpes hálddahusa

geažil, muhto álo muitit ahte politihkkárat dat galget

mearridit maid doaimmaid vuoruhit.

• geavahit cohkkejeaddji sániid,

nannet ero-

husaid, muhto geassit ovdan dan mii čatná oktii.

Hállat

sámegiela birra oktan giellan

mas leat máŋga suopma-

na! Eat mii galgga geavahit kolonialisttalaš namahusaid

alddámet. Ledje lappologat ja ovddeš etnográfat geat

juhke min joavkkuide; mearrasámit, čáhcegáttesámit,

badjesámit – ja maŋit áiggis gávpotsámit, cafe Latte-sámit, njealjajuvllatsámit, giđđaloddensámit jna. jna.

Ja de bohte lingvisttat. Sii ledje dego miššunearat – sii

gávdne iežaset čeardda man dáhtto beastit, ja ráhka-

dit sidjiide sierra čállinvuogi mas merkejuvvui juoh-

ke smávva gielalaš áššáš, mii lea mielddisbuktán ahte

sápmelaččain leat čállinvuogit maiguin rahčet velá mas-

terdási studenttat ge. Dát čállinvuogit eai ráhkaduvvon

daid várás geat máhtte giela, muhto daidda geat galge

dan oahppat, áiggistis aiddofal miššunearat!

Jurddaš jos mis baicce livččii okta oktasaš čállinvuohki

buot sámegielaide. Man olu álkit livččii lean oahp-

pat ja lohkat guđet guimmiideamet teavsttaid ja váldit

loatnasániid nuppi sámegielas dan sadjái go dáro- dah-

je eŋgelasgielas.

• muitit ahte eatnigielá

giruššan

álo lea de

háleamos visot giellabarggus. Jos dat ii vuoruhuvvo, de

biliduvvo boahttevaš giellaovddidanbarggu vuođđu.

Lea mávssolaš buoridit nuppegieloahpaheami, muhto

dat ii galgga goassige leat mielde heađušteamen eatni

gieldoaimmaid. Bidjat johtui barggu čohkket sámi idio-

maid, erenoamaš sámi dadjanvugiid, nu ahte mii ovddi-

dat giela iežas eavttuidmielde, muđuimii sáhttit bártidit

nu ahte min giela struktuvra ja sisdoallu dušše leat jorga-

leamit eanetloguálbmogiid gielain. Danin lea deháleab-

bo čállit sámegillii go jorgalit dasa. Dát guoská sihke

oahppogirjjiide, čáppa- ja dokumentáragirjjálašvuhtii.

• duostat váttis gazaldagaid

meannudit áiggil,

ii vuordit dassá go dat leat šaddan váttisvuohtan. Okta

ovdamearka sáhttá leat meroštallan das geat besset miel-

de jienastuslohkui – definišuvdna mii sáhttá šaddat rii-

dugaskaoapmin boahtteáiggis, das ahte gii lea sápmelaš.

Dat sáhttá vuorustis váikkuhit sihke politihkalaš reto

rihkkii ja sierra doarjjaortnegiid legitimitehtii. Leat go

mii jođus dan guvlui ahte earuhit daid gaskkas geat

leat sápmelaččat kultuvrralaš árvvuid, árbevieruid ja

dieđu geažil ja sin geat fáhkka leat fuomášan ahte sii

devdet gáibádusaid čálihit iežaset jienastuslohkui? Sá-

mi báikegottiin dát ii leat velá váttisvuohta, doppe lea

kultuvrralaš gullevašvuohta ja áiggiid čađa sohkadovdu

mii mearrida, muhto politihkalaš oktavuođas, ja eren

oamážit jienastuslohkui čáliheami dáfus, fertejit eavttut