SÁMIS 17-18

Sámis

17–18/2014 35

ja dohkkehanvuogit leat čielgasat, amamet vásihit ah-

te olbmot vuoigatmeahttumit čálihit jienastuslohkui,

almmá deavddekeahttá gáibádusaid, nu mo áššit leat

mediain beaggán.

Min vuoigatvuohta leat sápmelaččat

ii leat logu duohken.

Vaikko Norggas eai gávdnošii

eambbo go logiduhát sápmelačča geat hálidit sámegie-

la, kultuvrra ja servodateallima ovddidit, de dat lea dat-

tege doarvái dasa ahte addit Sámediggái dan legitimi-

tehta maid dat dárbbaša. Mii leat vásihan Suoma bea-

le digaštallama jienatuslohkogáibádusaid hárrái mii lea

maš garas ja masa leat čatnasan ollu dovddut. Mii dieh-

tit ahte USAs ságastallojuvvo garrasit

blood quantum

gáibádus das ahte gii lea Native American, muhto Norg-

gas mii sáhttit gártat dan bártái ahte buohkat geat há-

lidit, besset dieđihit jienastuslohkui – dat livčče dáhpi

mii áiggi mielde mielddisbuvttášii ahte Sámedikki legi

timitehta hedjona, ja dan láhkái attášii buriid ákkaid

sidjiide geat dáhttot dan ollásit heaittihit. Mii geat leat

álgoálbmot ja unnitloguálbmot fertet álo muitit ahte ii

mihkkige vuoigatvuođaid leat agibeaivái, dan ferte álo

várjalit ja dan beale ákkastallat.

• veadjá ahte Sámediggi

berre árvvoštallat ásahit

sámi jurddabáji, ságastallanforuma gos sámepolitihkalaš

teoriija ja praksis guorahallojuvvo seminárain, čielgga

demiiguin, ja politihkalaš árgabeaivvi fuomášuhttimiid

bokte. Mii leat oaidnán geahččalemiid ja sávaldaga fas

ealáskahttit ČSV, dán 1970-logu jurddarávnnji man

sisdoalu ii leat nu álki čilget, mii álggahuvvui girjjálaš

metaforan, ja dan láhkái šattai fáhtekeahtes govvan

sámevuođas ja nugohčoduvvon sámi vuoiŋŋas – ii dušše

"vuoigŋa mii johtá", muhto vuoigŋa mii bissu. Bealis-

tan jáhkán ahte lea váttis ealáskahttit dakkára mii lei nu

čielgasit čadnojuvvon áigásis, muhto metaforalaš akro

nyma – giellagova oanádus – nugo ČSV, sáhttá mield-

disbuktit ollu politihkalaš árjja, seammás go hásttuha

gielalaš ođasmahttimii – mii gal maid áinnas dárbba

šuvvo ovttadimenšunála ja álmmehis politihkkárgielas.

Sámi demokratiija

Sámi demokratiija lea ain nu ođas ahte mii válljejeaddjit

leat friija ja čanakeahttá, mii beassat johtalit nugo min

lundui gullá ge. Seammás mii sávašeimmet ahte mis livč

če politihkkárat geaid geažil mii sáhttit čevllohallat, at-

nit sin árvvus daguid jamearrádusaid dihtii, ahte sii dov-

det sámi kultuvrra ja historjjá, ja máhttet čujuhit sámi

sáŋgáriidda geain ledje višuvnnat, diekkárat go Anders

Fjellner, Elsa Laula, Anders Larsen ja dievva earát. Ah-

te sii máhttet duođaštit gullevašvuođa goargadis vássán

áigái ja dáhttot leat mielde huksemin vel ain goargadeb-

bo boahtteáiggi; ahte Fiellár Ándde niehku – son guhte

lea sámi sivdnádusmyhta áhčči – ahte su

pan-sámi

nieh-

ku šattašii duohtan. Ahte eat šat dáistal siskkáldasat leh-

kosit dal mearrasámi dahje čáhcegátsámiid beroštumit

maid digaštallat, gulašeimmet dal mátta-, davvi dahje

julevsáme sohkii. Eat go mii baicce čohkke searaid heai-

but ovttas vai min jietna gullošii, ahte sámi vásáhusat

ja áddejupmi livčče mielde hábmemin daid riikkaid gos

mii orrut, ahte min gámasadji vuhtto Sámis, Davvirii-

kain ja riikkaidgaskasaš oktavuođain maidda mii gullat.

Dalle de leat juksan iešmearrideami, dalle mis lea sisk-

káldas luomusvuohta sihke politihka ja kultuvrra dáfus.

Dalle mii ieža mearridat mo mii hálidat sámi boahtte

áiggi leat.