SÁMIS 17-18

Sámis

17–18/2014 39

dagas, Bondevik II-ráđđehus ja Sámediggi leigga

vuolláičállán ráđđádallanšiehtadusa sámi áššiid hárrái ja

Stoltenberg II lei váldán badjelasas ráđđehusválddi, de

máhcahuvvogođii Norgga sámepolitihkka smávvilit fas

ovddeš ruovttorahčalas doaladumiide.

Sámediggi šattai das rájes gillát lossa vuostegieđageava

da barggadettiinis beassat orgánan, mas lea gealbumear

ridit siskkáldas ja báikkálaš sámi áššiin. Ráđđádallamiin

minerálalágas 2009, riddoguolástanlávdegotti árvalusas

2012 ja boazodoallohálddahusa ođđasitorganiseremis

2013 lea ruksesruoná ráđđehus vuodján Sámedikki

badjel. Ráđđehus gulai gal Sámedikki oainnuid ja gái-

bádusaid, muhto ii váldán daid vuhtii. Sámediggi vik-

kai ges, muhto ii lihkostuvvan váikkuhit dáid áššiide

dialoga bokte, ja sámiid álbmoga válljen orgána dassa-

luvvui fas ovddeš rollii gulaskuddanorgánan. "Mii leat

gullan maid dadjabehtet, muhto dahkat nugo dáhttut,"

lea nuktalus man ráđđehus buvttii linjáid gaskkas.

Njuolgga oktavuohta Kárášjogas Osloi?

Bargiidbellodaga sámepolitihkkariid báibman, ahte

go sin bellodat válggain vuoitá sihke ráđđehusválddi

ja sámediggeráđi, de gulahallá Sámediggi bures ráđđe

husain ja sámi áššit ovdánit. Sis lea oainnat rabas kanála

Kárášjogas Osloi. Muhto 2009 válggat ja ráđđehusáigo

dat dan maŋŋá oainnálmahtii, ahte Bargiidbellodat-

ráđđehus ii váldde Bargiidbelloda-sámediggeráđi buo

rebut vuhtii go Norgga Sámiid Riikkasearvvi sámedig

geráđi lei guldalan. Sámi-bargiidbellodat vejii beare bas

tilit hástalan ruksesruoná ráđđehusa minerálalága ja sá-

miid iešmearrideami hárrái. Ja maŋŋá go alitalit ráđ

đehus beasai fápmui 2012, de gal juo aitto šattai sá

mepolitihka máhcaheapmi dološ váhkui čielggas ja

čalmmus.

Mearridanválddi ja šiehtadallanvuoigatvuođa maŋŋái

šaddá Sámediggi dás duohko dušše guhket geahččat,

juos galggaš jáhkkit riikka ovddit ráđđehushoavdda

Jens Stoltenberg (Bb) ja dálá stáhtaministara Erna Sol-

berg (O) cealkámušaide. Goappašagat leaba NRK Sámi

gažadeamis cealkán ovdal 2009 válggaid, ahte iešmear

rideapmi masa maiddái gullá iešstivrejupmi siskkáldas

ja báikkálaš sámi áššiin, ii leat gul áigeguovdilis poli-

tihkka ii dáža gurut- iige olgešbealde.

Symbolalaš váldi eahpevirggálaš váikkuhanfámu veagas

báhcá dáinna lágiin persovnnalaš oktavuođaid ja poli

tihkalaš gaskavuođaid duohkái. Sámedikki váldi ahta

nuššá nu guhká go oktavuođat leat buorit ja sámeustitlaš

dáža politihkkarat leat Norgga stivrejumis. Oktavuođat

leat buorit nu guhká go sámi politihkkarat njuohkánit

dáža eiseválddiid mearrádusaide ja politihkkii. Sáme-

dikki váldi vádjáguššágoahtá ja ustitvuođat čoskot dak

kaviđe go sámi politihkkarat hástališgohtet dáža eanet-

logu ráđđejumi ja dáža politihkkariid ráđđenhálu sámi

áššiin. Dasgo dáža lea dáža juohke beaivvi, nugo sátne-

vájas muitáha min. Loahpahit oažžu dainna, ahte Sá

mediggái ii boađe dássidis mearridanváldi muđui go dát

ovddasteaddji orgána lága bokte dahkkojuvvo sámi ál-

bmoga iešmearridanvuoigatvuođa ollašuhttin. Gal dan

juo árvida, ahte lága čatnavašvuohta lea nannoset go

ustitvuođa báttit.