Table of Contents Table of Contents
Previous Page  40 / 72 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 40 / 72 Next Page
Page Background

40

Sámis

17–18/2014

Magne Ove Varsi

Sápmelaš oažžu sámástit

juos dáža suovvá

Sápmelačča gielalaš olmmošvuoigatvuođat leat ollásit dáru

eanetlogu buorredáhtu duohken. Dáža eanetlohkodemo­

kratiija mearrida gielddain ja stáhtas, galgetgo sámit ovtta­

dásis dážaiguin návddašit beassat eatnigielaset oahppat

ja atnit almmolaš oktavuođain. Sámedikkis váilu iešstivre­

jupmi sámi giellaáššiin.

Č

akčamánu 19. 2014 nammadii gielda- ja

ođasmahttinministtar Jan Tore Sanner (O)

almmolaš lávdegotti guorahallat sámi gie-

laid dálá ortnegiid, doaibmabijuid ja njuolggadusaid

Norggas. Stuorradiggi mearridii sámelága giellanjuolg­

gadusaid 1990, ja giellanjuolggadusat regulerejit sámi

giellageavaheddjiid vuoigatvuođa atnit sámegiela go

leat oktavuođas almmolaš eiseválddiiguin. Ráđđehusa

dieđáhusas lávdegotti nammadeamis lohká, ahte alm­

molaš sektor lea olu earáhuvvan das rájes go giellanjuolg­

gadusat mearriduvvojedje. Ja olu sámit leat fárren stuor-

ra čoahkkebáikkiide ja gávpogiidda, ja eret sámi gielaid

hálddahusguovllus. Danne atnáge ráđđehus dárbbašlaž­

žan ollislaččat árvvoštallat sámi giellanjuolggadusaid ja

ovddasvástádusjuogu Sámedikki ja almmolaš háldda-

husa iešguđege osiid gaskkas.

– Mii fertet nannet sámi gielaid ja dáhkidit buriid bál-

válusaid sámi veahkadahkii, celkkii stáhtaráđđi Jan Tore

Sanner go almmuhii lávdegotti.

Sámediggái iešstivrejupmi sámi giella­

áššiin?

Lávdegotti lea ráđđehus nammadan ovttasbarggus Sá-

medikkiin, muitalii departemeanta. Lei goitge Sáme-

diggi mii dáhtui ásahit almmolaš lávdegotti sámi gielaid

várás. Departemeanta lea liikká várren alcces ja atnán

mearridanválddi nammadit jođiheaddji ja nágget láv­

degoddái mielde Álttá várresátnejođiheaddji, gii ovd­

dasta Ovddádusbellodaga. Dát bellodat lea goit dassá­

žii go ráđđehussii beasai mielde, ođđa ođđasis Stuorra­

dikkis evttohallan loahpahit buot stáhta sámi doaibma­

bijuid ja máhcahit sámepolitihka ovddeš dillái. Báikká­

laččat vásttostallá bellodat sámi doaimmaid ja vuoigat­

vuođaid.

Lávdegotti fápmudusas ii loga njulgestaga, galgágo láv-

degoddi árvvoštallat ja vaikkoba evttohit Sámediggái

iešstivrejumi sámi giellaáššiin ja -hálddahusas. ONa dek­

larašuvdna álgoálbmogiid vuoigatvuođaid birra, man

máilmmi stáhtaid organisašuvnna oaivečoakkalamas