SÁMIS 17-18

Sámis

17–18/2014 37

áigeguovdil sámiide. Nuppi bealis gullá eará orgánaide,

dakkár orgánaide main álelassii lea ii-sámi stivreneanet-

lohku – namalassii ráđđehussii ja Stuorradiggái – mear

ridit, galgágo Sámediggi sáhttit hálddašit ruđaid mat

juolluduvvojit sámi ulbmiliidda stáhtabudjeahta bokte.

Virggálaš mearridanválddi oažžu Sámediggi dalle dah-

je juos Stuorradiggi mearrida dan lága dahje eará mear-

rádusa bokte.

Sámedikki áirasiidda lea hástalus vuos ieža gaskanea

set soabadit, galgetgo ja masa galget gáibidit mearridan

válddi. Vel stuorát hástalussan šaddá dasto oažžut Norg

ga láhkaaddi čoakkalmasa guorrasit gáibádusaide mear

ridanválddi hárrái.

Go guorrá Sámedikki 25 jagi historjjá, de vuohttá ah-

te dáža eiseválddit ledje áigodagas 1989–2005 sodjalea-

mennannoseappot dovddastit ja gudnejahttit ahte sámit

leat sierra álbmot, mas lea iešmearridanvuoigatvuohta

dálá stáhtarájáid ja –vuogádaga siskkobealde ovtta dá-

sis dáža álbmogiin.

Álgoáigodagain gieđahalle dattege eiseválddit Sáme

dikki dábálaš gulaskuddanorgánan sámi gažaldagain,

dakkárin mii lei ráđđehusa sámi áššiid ovddasvástidead

dji departemeantta vuollásaš. Ná šattai dilli vaikko dig-

gi ovddasta sierra álbmoga. Sámediggi galggai vuollánit

dasa, ahte lea stáhtalaš hálddahusorgána, ja galggai daja-

hus departemeantta bálvalusgeainnu bokte gálgat moh-

kiidis.

Čielgaseamos ovdamearka dán dáfus lei Ráitevári/Rio

Tinto-ášši 1994. Dalle geahččalii dalá gieldaminist-

tar Gunnar Berge (Bb) ráŋgut sámediggepresideantta

Ole Henrik Magga Stuorradikki sárdnestuolus, danne

go Magga mahkáš lei duolmmastan iežas gealbbu dah-

je doaibmasuorggi olggobeallái ja rihkkon lága dalle go

dearahii Ráitevárrái sámi álbmoga bealis lohkat ávž

žuhusa multinationála ruvkesearvái Rio Tintoi. Sáme

diggepresideanta siđai Rio Tinto heaittihit buot mine

ráladoaimmaid Ráiteváris dassážii go sámiid eana- ja

luondduvalljodatvuoigatvuođat ledje čielggaduvvon.

Dan dagu dihtii njunnádii stáhtaráđđi.

Sámediggi hástalii ráđđehusa

Sámediggi vástidii, ahte ráđđehus ii sáhte bagadit álb-

moga válljen orgána. Dáhpáhus čájeha, mo Sámediggi

árrat doaimmastis hástalii ráđđehusa sámi álbmoga jiet

naguoddin su váldehuvainis. Ráitevári áššis čájehii Sá

mediggi, ahte lea válmmaš ja ahte das lea cuogga dáista-

lit alcces symbolalaš válddi áššiin, main stáhta eiseváld-

dit eai dáhto addit dasa virggálaš mearridanválddi.

Finnmárkkulága proseassa 2005 das rájes go ráđđehus

buvttii ovdan láhkaárvalusa ja gitta dan rádjai go Stuor

radiggi loahpalaččat mearridii lága, sáhttá geahččat

mihttočuoldan Sámedikki válddi ja váikkuhanfámu

rábidanbarggus. Finnmárkkulága gieđahallamis oaččui

Sámediggi dakkár váikkuhanfámu, man hárve olbmo

ledje oppa govahallange dalle go diggi ceggejuvvui. Álg-

gus 1989 rájes ávvudedje buohkat dainna go sámit viim-

mat ledje ožžon orgána, gos oaivilat sáhttet iskojuvvot

vuostálaga ja loahpas gártat sohppojuvvon oaidnun sá-

mi áššiin. Muhto dalle go borgárráđđehus, Bondevik II,

2005 buvttii Stuorradiggái su finnmárkkulága láhka

árvalusas, masa ii duhtan Finnmárkku fylkkadiggi iige