Sámis 21

Sámis

21/2016

girjjiid ii sáhte dákkár oktavuođain originála hámis árv-

voštallat, muhto jorgaluvvon hámis.

Máilmmis dása

lea kronologalaččat čállon ja dáhpáhu

sat bohtet maŋŋálagaid: nissonolmmoš ráhkásmuvvá,

náitala, šaddá áhpeheapmin, oažžumáná, ja mii čuovvut

maid eatni ja máná dassážii go mánná lea guovtte jahká

saš.

Sammallahti gohčoda Inger-Mari Aikio sámi diktačál

liid nuorat buolvva deaŧaleamos ovddasteaddjin, geas

lea ođđa jietna ja gii duostá hupmat váttis áššiid birra.

Nuorat buolvva diktačállit leat Sammallahti mielde dat

diktačállit geat bohte Áillohačča maŋŋel. Inger-Mari

Aikios ja Áillohaččas lei lagas oktavuohta, ja Áillohaš

lea hábmen earret eará

Máilmmis dása

-girjji, mii ilm-

mai ge seamma jagi go Áillohaš jámii.

Hámi dáfus muittuhit

Máilmmis dása

-girjji 107 divt-

ta Inger-Mari Aikio (1989, 1993, 1995) ovddit girjjiid

divttaid.

Máilmmis dása

-girjji divttat leat čállojuvvon

unna bustávažiiguin, earret maŋemus dikta mas ihtet

stuora bustávat. Eanaš divttat leat oanehaččat, vuol-

lel logi linnjá, ja juohke linnjás leat dávjá dušše moad-

de sáni, muhtomin dušše okta sátni. Divttat leat čállon

vuosttaš persovnna ovttaidlogus dahje mun-hámis, ja

divttaid mun-olmmoš lea nissonolmmoš:

hoigadan čičči njálbmái

dat jeđđe

olles albmáge

Čielga nissonjietna leage juoga mii gullo hui čielgasit

Inger-Mari Aikio divttain. Maiddái Hirvonen deattu-

ha Inger-Mari Aikio divttaid feministtalaš oainnuid ja

diđolašvuođa nissoniid vejolašvuođain ja ráddjehusain,

ja nissona oktavuođa albmái ja alccesis. Dat jietna gullo

maiddái

Máilmmis dása

-divttain. IMA govvida mot-

tiin sániiguin hui vuohkkasit ja deaivilit nissonii guos-

ki dáhpáhusaid ja dovdduid. Dávjá ovdanbuktet IMA

divttat dakkár nissonii guoski áššiid maid nissonat láve-

jit dušše ieža gaskaneaset juogadit dahje dakkár áššiid

maid olmmoš dávjá ii juogat nu rahpasit earáiguin,

ovdamearkka dihte seksuála guoskevaš áššiid:

oađekeahtes ijat

borre hálu

ja liikká

ferte

Máilmmis dása

-girji buktá ovdan ođđa gaskavuođa ja

fáttá IMA girjjiide, namalassii nissona oktavuođa mán

nái. Girjjis leat konfrontašuvnnat máŋgga dásis, nu-

go kultuvrraid deaivvadeamit, nissona ja albmá deaiv-

vadeamit, ja eatni ja máná gaskavuođat. Nugo maiddái

Halldórsson (2004) čállá

Máilmmis dása

-girjeárvvoš

tallamis, mii lea almmuhuvvon

Nordisk Litteratur

-bláđis, de girjjis leat čielgaset konfrontašuvnnat nisso-

na ja máná gaskkas go nissona ja dievddu dahje nissona

ja servodaga gaskkas, vaikko feministtalaš oaidninsajis

láve leat nuppe ládje. Maiddái dat dikta mainna álgga-

hin dán čállosa, govvida earret eará daid beaškkehemiid

mat leat nissona ja máná gaskkas.