Sámis 21

Sámis

21/2016

Nuorat sohkabuolvva buohta dilli lea vehá rievdan, da-

nin go guovttegielatvuođa boađusin gielladáidu sáht-

tá leat muhtin veardde cohkon. Maiddái logijagiid

joatkašuvvan váttisvuođat sámegiela oahpahusas sáht

tet leat oktan sivvan audiovisuála reaidduid bivnnut-

vuhtii nuoraid gaskkas.

Harald Gaski lea goittotge deattuhan, ahte árbevirolaš

“oarjemáilmmi” vuohki meroštallat girjjálašvuođa

eanáš almmustahttojuvvon románagirjjálašvuohtan ja

diktačoakkáldahkan ii heive áktánasat govvidit sámi

girjjálašvuođa. Gaski lea viiddidan sámegirjjálašvuođa

doahpaga guoskat maid bláđiin almmustahttojuvvon

čállosiid, rádiokoseriijaid, interneahttaságastallamiid,

eallingeardemuitalusaid ja čájálmasdeavsttaid. Galgat

maiddái muitit ahte nuoraide ja mánaide oaivvilduvvon

girjjalašvuohta lea sakka lássanan go veardida 1980- ja

1990-loguide.

Čájálmasgirjjálašvuohta lea logijagiid mielde buktán

mielddis ollu alladását fiktiivvalaš deavsttaid, mat kul

turdutkiin báhcet dávjá fuomáškeahttá – nappo muh-

tin láhkai guovtti dáiddasuorggi gaskii. Seamma guoská

lávlagiid dahkkiid sátnedujiid, mat leat árgabeaivvi sát-

nedáidda. Jorgalusaidge ii heive vajálduhttit.

Fuolla sámegirjjálašvuođa gártamis kriissaid sisa lea nap-

po muhtin láhkái gitta geahččanguovllus. Prosagirjjá

lašvuođa geahppáneapmi 2000-lohkui boađedettiin lea

duohta ášši, seamma lea maiddái goasttidanváttisvuoh

ta, man eai leat bastán lahkage čoavdit dohkálaš vugii-

guin.

Sáhttá goittotge jearrat ahte, leago prosa ektui máhccon

muhtin lágan dábálaš dillái, go váldit vuhtii lohkkiid ja

olles sámeálbmoga unna meari. Sáhttá leat ahte duot

1980-logu loahpa ja 1990-logu álggu golleáigi, goas

sámeáššiide vudjon sohkabuolva bijai buot searaidis ja

hutkáivuođas girjjálašvuhtii ja dáidagii, bidjá oaidnit

áššiid dakkárin makkárat dat eai leat.

Seamma láhkai ferte giddet fuopmášumi dan Gas-

ki čujuhan áššái, ahte prosa unna mearis beroškeahttá

čálalaš ovdanbuktima gieddi lea viehka viiddis dan

ektui ahte sámit leat unnán. Dan geahččanguovllus

sámegirjjálašvuođa sáhttá navdit máhccan ruohtta-

siiddásis, 1970-lohkui, goas girjjálašvuođa almmustaht-

te hui máŋgga lágan forumain ja earáge hámis go garra

bearpmaid gaskkas.